Chemické niklování je proces nanášení slitiny ušlechtilejšího kovu a fosforu na méně ušlechtilý základní materiál bez použití elektrického proudu. Jednoduše by se dalo říci, že za pomoci redukčního prostředku se ionty niklu vymění za ionty základního materiálu – jedná se o tzv. autokatalytickou redukci.
Oproti galvanickým procesům, chemický nikl zaručuje naprosto rovnoměrné pokovení, protože se na všech částech dílu vrstva vylučuje ve stejné míře a v podstatě tak kopíruje základní materiál. U galvanických procesů je působení elektrického proudu příčinou nerovnoměrného nanesení vrstvy – na hranách a vystouplých místech bývají vrstvy větší, a naopak do dutin dílu se nemusí dostat vůbec.
Chemický nikl může být nanesen ve vrstvě 1- 100 mikronů, s tolerancí tloušťky vrstvy +/- 10%. U galvanických procesů takto vysoké vrstvy dosáhnout nelze.
Chemický nikl se také vyznačuje svými mechanickými vlastnostmi. Poniklované díly jsou kluzné, otěruvzdorné, snadno pájitelné a tvrdé, přičemž jejich tvrdost lze ještě zvýšit tepelným opracováním, a to až na 1000 HV.
V 7K nabízíme tři druhy chemického niklu na základě podílu fosforu, jak bylo zmíněno v úvodu. Varianta s nižším obsahem fosforu je vhodná především pro namáhané povrchy a elektronické aplikace. Takto poniklované díly dosahují tvrdosti v průměru 650 HV i bez následného vytvrzení.
Chemický nikl se středním obsahem fosforu je nejčastěji využívanou variantou. Jeho tvrdost se pohybuje okolo 550 HV, je vhodný pro všechny druhy aplikací, jeho použití je vhodné i pro vysoce dekorativní povrchy. Poskytuje o něco vyšší korozní ochranu než nízkofosfor.
Díly s chemickým niklem s vysokým obsahem fosforu dosahují nejnižší tvrdosti (okolo 500 HV), ale stejně jako obě předchozí varianty lze vytvrzením dosáhnout tvrdosti 1000 HV. Tato povrchová úprava má nejlepší korozní odolnost.
Mezi odvětví, která využívají tuto povrchovou úpravu, patří například automobilový, strojírenský a letecký průmysl, elektroprůmysl, zdravotnictví a potravinářství.